nama Khoekhoegowab | ||
---|---|---|
Mluveno v: | ![]() ![]() ![]() | |
Kraj: | Orange River, Greater Namaland | |
Celkový počet reproduktorů: | 250 000 176 000 – Namibie 56 000 – Jižní Afrika 1 500 tisíc – Botswana) | |
rodina : | Khoisan Kwadi-Khoe Khoe Khoekhoe Severní Khoekhoe Nama | |
jazykové kódy | ||
ISO 639-1 : | --
| |
ISO 639-2: | khi | |
ISO 639-3: | naq
|
Nama (oficiálně nazývaná Khoekhoegowab v zemích, kde existuje [ 1 ] ), také známá jako Hottentot , [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] je nejrozšířenějším z kishanských jazyků , kterým se mluví v Namibii , Botswaně a Jižní Africe . asi 250 tisíc lidí.
Mluvčí nama , v portugalštině známí jako namas nebo Hottentots , se místně nazývají khoekhoen , slovo, které pochází z nama khoe ("osoba"), je zdvojeno a označeno -n množným číslem; další používaná jména jsou namaqua a damara .
První písemná zpráva o nama pochází ze 17. století a patří ji Georg Friedrich Wreede. První knihou in nama byl Lutherův katechismus vydaný v roce 1855 protestantským misionářem Franzem Heinrichem Kleinschmidtem v Scheppmansdorfu (dnes: Roibank) v Namibii . [ 5 ]
Klasifikace
Nama je jazyk Kói, který patří do hypotetického kmene khoissanských jazyků , severní větve, podvětve Cóicói, spolu se zaniklým jazykem Eini. [ 6 ]
Ostatní jména
Naman, mamakwa, mamaqua, dama, damara, damaqua, maqua, tama, tamma, tamakwa, khoekhoe berdama, bergdamara, kakuya bushman nasie, rooi nasie, "hottentot", "klipkaffer", "klipkaffern", "khoekhoegowap", khoi, "khoekhoegowab"
dialekty
- Damara (nesrozumitelná pro ostatní)
- sesfontein damara
- namidama
- ústřední dáma
- jméno (výchozí)
- Gimsbok nama (pouze Jižní Afrika)
- ha//om
Zeměpis
Jeho mluvčími jsou národy Namaqua, Damara a Hai//om, dříve nazývané Hottentoti, pastevci dobytka.
Jazyk Nama má 250 000 mluvčích v Namibii , Jižní Africe a Botswaně . Je to jeden z národních jazyků Namibie a existují rozhlasové programy v Namě v této zemi a v Jižní Africe.
V Namibii je 176 000 mluvčích [ 7 ] , z toho 70 000 Nama, 105 000 Damara [ 8 ] , žijící v jižním centru Orange River a ve Velkém Namalandu. V nama už je gramatika, slovník a bible. Jazyk se vyučuje na školách a univerzitách až po doktorandské studium. Používá se také v administrativě.
80 % botswanských mluvčích nama ovládá tswanu jako druhý jazyk a 10 % mluví anglicky. V této zemi je pouze 1500 (2002) mluvčích nama v okrese Kgalagadi, Tsabong, Makopong, Omaweneno, vesnice Tshane, okres Ghanzi, vesnice podél silnice Ghanzi-Mamuno;
V Jižní Africe je 56 000 mluvčích (1989 UBS).
zvuky
Abeceda nama je latinka bez C, Q, Y, Z – S GY, KH, TS; pouze pro slova cizího původu se používají písmena F, J, L, V;
Došlo k několika pokusům definovat pravopis pro nama, s konflikty, zejména pokud jde o kliknutí. Ve slovníku khoekhoegowab (Haacke 2000) byla pro jazyk definována výchozí verze. Větná stavba je SOV.
Samohlásky
Existuje pět samohlásek, které mohou být ústní /ieaou/ a nosové /ĩ ã ũ/ , které mohou být také dlouhé nebo krátké, a existuje také několik sekvencí ústních dvojhlásek [əi ae əu ao ui oa oe] a nazální [ə͠ı ə͠u u͠ı o͠a] . ( [ə] je foneticky /a/ .
tóny
Nama má tři tóny, /á, ā, à/ , které se mohou vyskytovat v samohláskách a nosových souhláskách „stop“. Mediální tón není graficky znázorněn.
Souhlásky
Nama má 31 souhlásek, 20 s klikáním a pouze 11 jednoduchých, bez kliknutí.
žádná kliknutí
Bilabiální | Alveolární | hlídat | glotální | |
zadejte "stop" | p ~ β | t ~ ɾ | k kʰ | ʔ |
afrikativum | ʦ | |||
frikativní | s | X | H | |
nosní | m | Ne |
Mezi samohláskami se /p/ vyslovuje β a /t/ se vyslovuje ɾ .
s klikáním
příloha | africké kliknutí | ostré cvakání | standardizovaný pravopis ( "ǃ" ) | ||
---|---|---|---|---|---|
zubní klik | laterální alveolární | post-alveolární kliknutí | palatinální kliknutí | ||
jemná souhláska | kǀ | kǁ | kǃ | kǂ | <ǃg> |
nasávaný | kǀˣ | kǁˣ | kǃˣ | kǂˣ | <ǃkh> |
nosní | ŋǀ | ŋǁ | ŋǃ | ŋǂ | <ǃn> |
nosní "mute" opožděná aspirace |
ŋ̊ǀʰ | ŋ̊ǁʰ | ŋ̊ǃʰ | ŋ̊ǂʰ | <ǃh> |
Tenuous s rázem | kǀʔ | kǁʔ | kǃʔ | kǂʔ | <ǃ> |
Klikací souhlásky jsou dvojitě artikulované. Každé kliknutí je tvořeno jedním ze čtyř primárních artikulací nebo „přítoků“ a jedním z pěti sekundárních artikulací nebo „výtoků“, což vede ke dvaceti fonémům.
Aspirovaná kliknutí se často vyslovují s afrikativními souhláskami. /kǃˣ/ tedy může být vyslovováno někde mezi [kǃʰ] a [kǃx] .
Téměř němý nosní doprovod je obtížně slyšet, když není mezi samohláskami. Cizinec to chápe jako nějaký delší, chraplavější zvuk než prostý nosní doprovod.
Ukázka textu [ 9 ]
Xam-i ke ʼa ǀúrún hòán tì kàóʼao káísep ʼa ǀaísa, ǀóm ǁxáí, xápú kxáó, tsií ǃháése ra ǃxóés ǃʼáróma.
Tsií maátsekám ǁóakas hòásàp ke ǂxam xam-à ǃárop ǃnaa ǂʼoá tsií ǁʼiip tì ǀaísìpà síí kèrè ǀnoóku náú ǀárún ǀx Tsií maá tsèes hòásàp ke ǁʼiipà kèrè ʼóa-ǀxií tànʼaose. Tsií nee ǂhòas ke ǀúrún ǃhúùp hòárákap ǃnaa kè ǁnàúhè tsií ǂʼánhè ʼií xam-i ʼa ǀúrún tì kàóʼao ǃxáisà. Tsií maá tsèes hííʼap kèrè ʼóa-ǀxií tàn tsiís kxáóǃáa ʼoos ke ǁʼiip tì ǁuusà kèrè koápi "tíí ʼóátse! ǀóm ǃpúótse kxáóóótse! vy.
Xapes ke ǀúí tsekám ǁóaka kxàí-máá tsiíp ke ǂxam xam-à kàrósn ʼoo ǃxóóǀxáapi "ǀóm ǁxáítseǃ ǀóm ǃnórótse! xam ǁ'oatseǃ xápú kxáótseǃ" tí, !xóóǀxáapi tóá tsií kè míí "amʼaseta ke ra ǂóm saáts maá ǀúrún hòán xaa ʼa ǀaísa ǃxáisà. Maá tsèes hòásàts ke saátsà ǂʼoá ǃárop ǃnaa tsií ʼóa-ǀxií tsií ra ǁaute ʼamʼasets saátsà ʼa ǀúrún tì kàó'ao ǃxáisà. Xape, tíí ʼóátseǃ ǀúí tsèets ke nìí ǂʼoá ǃárop ǃnaa. Tsií ǂʼoá tsiíts ǃárop ǃnaa ra ǃuumaa hííʼats ke ǂxarí xuuróp ǂhanúse ra ǃúu ǃxoótì ǃnaa ǂnùa tànásepà nìí mùu. Tsií, tíí ʼóátseǃ ǀóm ǁxáítseǃ ǀóm ǃnórótseǃ xápú kxáótseǃ ǁnaá ǂxarí xuuróp ǀxáats kàrà ǀhaóʼú tsèes ǁnaás ʼáís ke sóresà nìí ǂaa ʼóa-ǀxií tamats hàa hííʼa. ǁnaá xuuróp tì ǀʼòns ke "kxòep" tí ra ǂaíhè.
Překlad
Lev je králem všech zvířat, protože je velmi silný, má širokou hruď, štíhlé břicho a rychle běhá.
Každé ráno se měl mladý lev vydat do lesa a poměřit své síly s ostatními šelmami. A každý den by se měl vrátit jako vítěz. Tato zpráva byla slyšet a známá po celém světě zvířat: že lev je král zvířat. Každý den by se měl vrátit vítězně a matka by ho měla obdivovat: Můj synu, široký krk, úzké břicho, silný hrudník! mužský
Ale jednoho rána, když si všimla, že se mladý lev natahuje, pochválila ho: „Široký krk, silná hruď, ozbrojený lev, tenký pas“ dokončila chválu a řekla: „Opravdu věřím, že jsi nejsilnější ze stvoření. ven do lesa a vrať se, ukaž mi, že jsi pravý král zvířat. Mše, synu, jednoho dne půjdeš do lesa. A zatímco půjdeš lesem, uvidíš maličkého, který jde vzpřímený, s hlavou na ramenou. A, můj synu, široký krk, silný hrudník, malý pas! V den, kdy najdeš tuhle maličkost, ten den slunce zapadne a ty se už nevrátíš. malá věc je ‚člověk‘“
jiný překlad
ǂKam ǃũi-aob gye ǁẽib di gūna ǃhomi ǃna gye ǃũi hã i. ǀGui tsēb gye ǃgare-ǀuiï di ǃkhareï ei heiï di somi ǃna gye ǂnõa i, tsĩb gye ǁom tsĩ sĩgurase gye ǃgan-tana, tanaorose ra. ǃhorse Ob gye ǁẽib ǁgūse gyere ǃũ beiraba ǃũi-aob ta ǃkamsa ǁgoa bi, ti gye ǂẽi. ǁNatib Gye ǂInirase Gye ǂhomisen, tsĩb gye ǁhei-ni bi nĩse ǃgũṅ tsĩ ǀnĩ dā-ǃharoroti gye ǁgai-ǃoasen, tsĩbhegyaiǂ tsĩbhegyaiǂ ǂũǃeǥob gyi
Ob gye ǃũi-aoba ǁkhōse ǂKon ǂoms ãba xu ǂkei-ǂkeihe, tsĩ gye ǁgao tsĩb gye ǁeixa hãse uri-khài tsĩ beiraba ǃkhō, tsĩ ǁnami tsĩ binami. Xawe ǁnāsan nĩ nou gūna mũ, timis ǀkan gye beiraba sau tsĩ tsoub ǃna gye uri-ǁgõa tsĩ ǀkhom-ǀkhomsase ǃgaregu ei gye ǂku. ǁNatib gye ǃũi-aoba ǃgawua-ǃna hãse ǀũn ãba ra tsuru-!ã gye ǂgei. "ǂKawa ǁeiba xu ǂgosen tama īs gye ǂkhõas tsĩ ǀam-ǂgōsens tsĩna ra ū-hā." Překlad
„Jednoho dne pásl pastýř své ovce v horách. Když seděl na skále ve stínu stromu, jeho hlava se sklonila dopředu a usnul. Ovce pasoucí se poblíž, když viděla, jak pastýř sklonil hlavu, myslela si, že mu pastýř vyhrožuje útokem. A tak se vzchopil, ustoupil o pár kroků, vrhl se na Shepherda a tvrdě ho udeřil.
Pastýř tedy, hrubě probuzený beranem, naštvaně vstal, vzal berana a hodil ho do nedaleké studny. Ale když ostatní berani viděli, jak jejich vůdce padá do jámy, následovali ho a rozpadli se na kameny. Pak pastýř, vytrhávajíc si vlasy, zakřičel; "Kolik smutku a problémů jsem přinesl svým přehnaným hněvem."
Reference
- ↑ Haacke, Wilfrid HG & Eiseb, Eliphas, A Khoekhoegowabský slovník s anglicko-Khoekhoegowabským indexem . Windhoek: Gamsberg Macmillan, 2002. ISBN 99916-0-401-4
- ↑ Obecné dějiny Afriky – sv. II – Starověká Afrika, str. 220 . Gamal Mokhtar (redaktor), UNESCO . ISBN 8576521245 , 9788576521242.
- ↑ Almeida, Antonio de. Křováci Angoly , s. 50, 91 a 92 . Tropický vědecký výzkumný ústav, 1994.
- ^ Toto označení bylo vytvořeno v koloniálních dobách ve snaze nizozemských osadníků napodobit zvuky jazyka Nama. Viz Isaac Schapera, The Khoisan Peoples of South Africa: Bushmen and Hottentot , London: Routledge & Kegan Paul, 1930.
- ↑ Walter Moritz, "Die Anfänge des Buchdrucks in Südwestafrika/Namibie", Gutenberg-Jahrbuch , sv. 1979 (1979), s. 269–276
- ↑ http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=81-16
- ↑ Alan Barnard, Lovci a pastevci jižní Afriky , Cambridge: Cambridge University Press, 1992
- ↑ Jouni Filip Maho, Málo lidí, mnoho jazyků: Jazyky Namibie , Windhoek: Gamsberg Macmillan, 1998
- ↑ Fable publikovaná v Roy S. Hagman, Nama Hottentot Gramatika , Bloomington/Indiana: Indiana University Press, 1977
Bibliografie
- Beach, Douglas M. 1938. Fonetika jazyka Hotentot. Cambridge: Heffer.
- Haacke, Wilfrid. 1976. Gramatika Nama: podstatné jméno-fráze. Diplomová práce. Univerzita v Kapském Městě .
- Haacke, Wilfrid HG 1977. Takzvané „osobní zájmeno“ v Namě. In Traill, Anthony, ed., Khoisan linguistic Studies 3, 43-62. Komunikace 6. Johannesburg: Institut afrických studií, University of Witwatersrand .
- Haacke, Wilfrid. 1978. Předmět depozice v Namě. Diplomová práce. University of Essex . Colchester (Velká Británie).
- Haacke, Wilfrid. 1992. Složené jmenné fráze v Nama. In Derek F. Gowlett, ed., Africké lingvistické příspěvky (Festschrift Ernst Westphal), 189-194. Pretoria: Via Afrika.
- Haacke, Wilfrid. 1992. Dislokované podstatné jmenné fráze v Khoekhoe (Nama/Damara): další důkazy pro větnou hypotézu. Afrikanistische Arbeitspapiere, 29, 149-162.
- Haacke, Wilfrid. 1995. Případy začlenění a složení v Khoekhoegowab (Nama/Damara). V Anthony Traill, Rainer Vossen a Marguerite Anne Megan Biesele, eds., The Complete lingvist: Papers in memory of Patrick J. Dickens, 339-361. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag.
- Haacke, Wilfrid, Eliphas Eiseb a Levi Namaseb. 1997. Vnitřní a vnější vztahy khoekhoských dialektů: předběžný průzkum. In Wilfrid Haacke & Edward D. Elderkin, eds., Namibian languages: Reports and papers, 125-209. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag pro University of Namibia .
- Haacke, Wilfrid. 1999. Tonologie Khoekhoe (Nama/Damara). Quellen zur Khoisan-Forschung/Research in Khoisan Studies, Bd 16. Kolín nad Rýnem: Rüdiger Köppe Verlag.
- Haacke, Wilfrid HG & Eiseb, Eliphas (2002) Khoekhoegowabský slovník s anglicko-Khoekhoegowabským indexem . Windhoek: Gamsberg Macmillan. ISBN 99916-0-401-4
- Hagman, Roy S. 1977. Gramatika Nama Hottentot. Jazykovědné monografie, v 15. Bloomington: Indiana University .
- Hahn, Theophilus. 1870. Die Sprache der Nama, nebst einem Anhang enthaltend Sprachproben aus dem Munde des Volkes. Redigierte Ausgabe eine Dissertation mit einem Anhang über Mythen der Khoi-khoin nebst Übersetzung und Wörterverzeichnis. Lipsko: Johann Ambrosius Barth.